Poutnická tradice je v kraji Orlických hor spojena především s 18. stoletím, kdy došlo k výraznému nástupu barokní kultury, která zde zakotvila nejenom jako sloh umělecký, ale výrazně zformovala nový způsob života. Niterná barokní zbožnost, nalézající na druhé straně svůj výraz v nádheře náboženských slavností římskokatolické církve, přinesla i založení poutnické tradice v měřítku do té doby v našem kraji naprosto nevídaném.
Všechna poutní místa v kraji Orlických hor a jejich podhůří jsou spjata s kultem Panny Marie. Snad právě u ní jako symbolu mateřské lásky a ochránkyně rodinné soudržnosti nacházeli a nacházejí věřící pocit bezpečí a místo jistoty a klidu v neklidném okolním světě. K návštěvě poutních míst zveme i vás. Jsou místem klidného zastavení a rozjímání, místem, kde se setkává současnost s minulostí v tichém harmonickém souzvuku…
Předchůdcem dnešní kaple byl strom s obrázkem nad studánkou. V roce 1809 zde postavili dřevěnou kapli, které byla v roce 1995 nahrazena stavbou zděnou. Ve stěně kaple je pramen, z něhož podle lidové víry vyvěrá léčivá voda. V okolí kaple je obnovená křížová cesta.
Hlavní pouť:
První ještě dřevěný kostelík zde stál již před rokem 1570. V letech 1667 – 68 jej nahradila stavba kamenná, na jejímž místě vyrostl po roce 1723 barokní chrám, jedna z nejkrásnějších staveb, kterou tento sloh v našem kraji vytvořil. Jeho autory byli stavitel Karel Antonín Reina, malíř Jan Ignác Tiber a litomyšlský sochař Václav Heinrich. Na konci druhé světové války byl kostel zničen a teprve v současné době zažívá svou zázračnou a velkolepou obnovu.
Hlavní pouť:
Celé daleké okolní krajině vévodí kostel, který nechala v letech 1688-1692v barokním slohu vystavět hraběnka Terezie Eleonora z Ugartu. Věřící poutníci stoupají ke kostelu po 153 schodech, lemovaných kamennými plastikami.
Hlavní pouť:
Podle pověsti zázračná voda z lesní studánky navrátila ztracený zrak dobrušskému sládku Tmejovi. Pravděpodobně v roce 1699 zde byla nad léčivým pramenem postavena dřevěná kaplička. Od poloviny 18. století se na toto místo začala konat procesí a roku 1755 byla dokončena stavba barokní kamenné kaple. Vrchol poutnické slávy klademe do třicátých let 19. století, kdy v kraji vypukla cholerová epidemie. Poblíž kaple je křížová cesta z počátku 20. století a unikátní barokní socha sv. Jana Nepomuckého z konce století 18., zpodobňující světce jako poutníka.
Hlavní pouť:
U studánky s léčivou vodou byla hejtmanem novoměstského panství postavena v roce 1736 barokní kaple. Později zde vznikly i malé lázně, letovisko a hotel.
Hlavní pouť:
Poutní místo vzniklo ve spojení s pramenem podle lidové víry zázračné vody. Původní kaplička byla v roce 1859 přestavěna do současné podoby. V témže roce byla v blízkosti postavena rovněž křížová cesta. Rokole získávala na oblibě jako poutní místo pro širší region. V devadesátých letech 20. století byla na kopci nad původní kaplí postavena další kaplička, zasvěcená rovněž Panně Marii a postupně zde vyrůstá celý areál dalších objektů, budovaný zásluhou Sekulárního institutu sester Mariiných.
Hlavní pouť:
Pro zvýšení protireformačního úsilí byla za podpory hraběte Ludvíka Colloreda založena v Opočně v roce 1673 klášterní komunity řádu kapucínů. Spolu s klášterem postavil italský stavitel Bernardo Minelli v letech 1676-78 i kostel. V Opočně je slavena zvláštní výroční poutní slavnost – porcinkule.
Hlavní pouť:
Nad vodním pramenem zde byl již v 18. století srouben dřevěný přístřešek a kříž. Později namísto přístřešku postavena dřevěná kaplička. Ta byla v roce 1889 nahrazena kamennou pseudoklasicistní stavbou. O vybudování poutního místa se zasloužil P. Alois Mádr. Součástí areálu, který byl v současnosti rekonstruován, je i křížová cesta.
Hlavní pouť:
Tradice vambeřického poutního místa má svůj počátek již ve 13. století. Na místě dřívějšího dřevěného kostelíka nechal rytíř Ludvík Pannwitz postavit kostel kamenný. Po následných úpravách bylo v roce 1715 přistoupeno k vybudování monumentálního barokního chrámu, který se stal cílem mariánských poutí i z Čech. Součástí rozsáhlého komplexu církevních staveb je také vambeřická křížová cesta se svými 74 kapličkami z let 1681 – 1706, která je nazývána „Slezským Jeruzalémem“. Dnes náleží Vambeřice mezi přední evropská poutní místa a stejně jako v minulých staletích jsou častým cílem poutníků z Čech, zejména z příhraničních oblastí.
Hlavní pouti:
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:
Návštěvnost:
ONLINE:0
DNES:185
TÝDEN:3610
CELKEM:558099
Svátek má Vladislav
Zítra má svátek Doubravka