Poutní místa

Poutnická tradice je v kraji Orlických hor spojena především s 18. stoletím, kdy došlo k výraznému nástupu barokní kultury, která zde zakotvila nejenom jako sloh umělecký, ale výrazně zformovala nový způsob života. Niterná barokní zbožnost, nalézající na druhé straně svůj výraz v nádheře náboženských slavností římskokatolické církve, přinesla i založení poutnické tradice v měřítku do té doby v našem kraji naprosto nevídaném.

Všechna poutní místa v kraji Orlických hor a jejich podhůří jsou spjata s kultem Panny Marie. Snad právě u ní jako symbolu mateřské lásky a ochránkyně rodinné soudržnosti nacházeli a nacházejí věřící pocit bezpečí a místo jistoty a klidu v neklidném okolním světě. K návštěvě poutních míst zveme i vás. Jsou místem klidného zastavení a rozjímání, místem, kde se setkává současnost s minulostí v tichém harmonickém souzvuku…

Deštné v Orlických horách – Dříš

Kaple Panny Marie

Předchůdcem dnešní kaple byl strom s obrázkem nad studánkou. V roce 1809 zde postavili dřevěnou kapli, které byla v roce 1995 nahrazena stavbou zděnou. Ve stěně kaple je pramen, z něhož podle lidové víry vyvěrá léčivá voda. V okolí kaple je obnovená křížová cesta.

Hlavní pouť:

• 26. července – sv. Anna

Neratov

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

První ještě dřevěný kostelík zde stál již před rokem 1570. V letech 1667 – 68 jej nahradila stavba kamenná, na jejímž místě vyrostl po roce 1723 barokní chrám, jedna z nejkrásnějších staveb, kterou tento sloh v našem kraji vytvořil. Jeho autory byli stavitel Karel Antonín Reina, malíř Jan Ignác Tiber a litomyšlský sochař Václav Heinrich. Na konci druhé světové války byl kostel zničen a teprve v současné době zažívá svou zázračnou a velkolepou obnovu.

Hlavní pouť:

• 15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie

Homole u Borovnice

Kostel Panny Marie Bolestné

Celé daleké okolní krajině vévodí kostel, který nechala v letech 1688-1692v barokním slohu vystavět hraběnka Terezie Eleonora z Ugartu. Věřící poutníci stoupají ke kostelu po 153 schodech, lemovaných kamennými plastikami.

Hlavní pouť:

• 4. neděle velikonoční
• neděle po 15. září

Studánka u Dobrušky

Kaple Panny Marie

Podle pověsti zázračná voda z lesní studánky navrátila ztracený zrak dobrušskému sládku Tmejovi. Pravděpodobně v roce 1699 zde byla nad léčivým pramenem postavena dřevěná kaplička. Od poloviny 18. století se na toto místo začala konat procesí a roku 1755 byla dokončena stavba barokní kamenné kaple. Vrchol poutnické slávy klademe do třicátých let 19. století, kdy v kraji vypukla cholerová epidemie. Poblíž kaple je křížová cesta z počátku 20. století a unikátní barokní socha sv. Jana Nepomuckého z konce století 18., zpodobňující světce jako poutníka.

Hlavní pouť:

• 8. září – Narození Panny Marie

Nové Město nad Metují – Rezek

Kaple sv. Barbory

U studánky s léčivou vodou byla hejtmanem novoměstského panství postavena v roce 1736 barokní kaple. Později zde vznikly i malé lázně, letovisko a hotel.

Hlavní pouť:

• Počátek května (bližší informace na FÚ Nové Město nad Metují)

Rokole u Nového Hrádku

Kaple Panny Marie

Poutní místo vzniklo ve spojení s pramenem podle lidové víry zázračné vody. Původní kaplička byla v roce 1859 přestavěna do současné podoby. V témže roce byla v blízkosti postavena rovněž křížová cesta. Rokole získávala na oblibě jako poutní místo pro širší region. V devadesátých letech 20. století byla na kopci nad původní kaplí postavena další kaplička, zasvěcená rovněž Panně Marii a postupně zde vyrůstá celý areál dalších objektů, budovaný zásluhou Sekulárního institutu sester Mariiných.

Hlavní pouť:

• neděle po 8. září – Narození Panny Marie

Opočno

Kostel Narození Páně

Pro zvýšení protireformačního úsilí byla za podpory hraběte Ludvíka Colloreda založena v Opočně v roce 1673 klášterní komunity řádu kapucínů. Spolu s klášterem postavil italský stavitel Bernardo Minelli v letech 1676-78 i kostel. V Opočně je slavena zvláštní výroční poutní slavnost – porcinkule.

Hlavní pouť:

• První srpnová neděle

Přepychy – Dřízenské údolí

Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Nad vodním pramenem zde byl již v 18. století srouben dřevěný přístřešek a kříž. Později namísto přístřešku postavena dřevěná kaplička. Ta byla v roce 1889 nahrazena kamennou pseudoklasicistní stavbou. O vybudování poutního místa se zasloužil P. Alois Mádr. Součástí areálu, který byl v současnosti rekonstruován, je i křížová cesta.

Hlavní pouť:

• Neděle po 15. srpnu – Nanebevzetí Panny Marie

Wambierzyce (Vambeřice)

Kostel Zvěstování Panně Marii

Tradice vambeřického poutního místa má svůj počátek již ve 13. století. Na místě dřívějšího dřevěného kostelíka nechal rytíř Ludvík Pannwitz postavit kostel kamenný. Po následných úpravách bylo v roce 1715 přistoupeno k vybudování monumentálního barokního chrámu, který se stal cílem mariánských poutí i z Čech. Součástí rozsáhlého komplexu církevních staveb je také vambeřická křížová cesta se svými 74 kapličkami z let 1681 – 1706, která je nazývána „Slezským Jeruzalémem“. Dnes náleží Vambeřice mezi přední evropská poutní místa a stejně jako v minulých staletích jsou častým cílem poutníků z Čech, zejména z příhraničních oblastí.

Hlavní pouti:

• 31. května – Navštívení Panny Marie
• 15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie
• 8. září – Narození Panny Marie